Kateryna Semčuk
Ukrajinští zdravotníci dostávají zaplaceno s několikaměsíčním zpožděním nebo jen částečně. Na vině je válka i reforma ukrajinského zdravotnictví z roku 2018.
Zdravotnický personál z různých oblastí Ukrajiny pro OpenDemocracy uvádí, že v posledních měsících nedostává řádně zaplaceno – a je to právě důsledek reformy vnitřního trhu, která začala v roce 2018. Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví v červenci rozhodlo, že nemocnice mimo zóny konfliktu budou mít proplaceny jen ty služby, které poskytují pacientům, čímž se zrušila záruka vydaná okamžitě po ruské invazi, podle níž měly nemocnice dostávat každý měsíc dvanáctinu svého ročního příjmu.
Během letošní zimy se mohou ocitnout miliony ukrajinských obyvatel v ohrožení života.
Podle nového ukrajinského zdravotnického systému si pacient vybere, kde chce být ošetřen, a stát prostřednictvím Národní zdravotnické služby následně nemocnici proplatí poskytnuté služby. Jinými slovy, ukrajinské nemocnice si musí financování obstarat tím, že přilákají dost pacientů. Podle vlády měla změna přinést „efektivnější“ využití veřejných financí v oblastech zasažených invazí. Ale vzhledem k tomu, jak válka dopadá na ukrajinské státní finance, vedl tento systém založený na principu „peníze jdou za pacientem“ k tomu, že desítky nemocnic a poliklinik mají problémy s rozpočty. Nemohou si dovolit vyplácet pracujícím mzdy nebo se připravují na zavření některých zařízení, jak uvádějí zdravotničtí pracovníci z různých ukrajinských regionů.
Pro pracující, kteří v ukrajinských nemocnicích odvádějí nezbytnou práci, to znamená, že sotva vycházejí s penězi. Některé nemocnice pozastavily vyplácení mezd pro zdravotní sestry a další personál. Přitom se zdražují každodenní náklady kvůli znehodnocování měny a třicetiprocentní inflaci způsobené ruskou invazí.
Boj za mzdy
V krajské nemocnici specializované na infekční onemocnění v západoukrajinském Ivano-Frankivsku nedostává část zdravotnického personálu mzdu v plné výši od srpna. Někteří pracující po třech měsících bez výplaty přistoupili k protestu – téměř osmdesát jich před nemocnicí požadovalo od vedení proplacení chybějících mezd. Alina, jedna z tamních zdravotních sester, která si z obav o práci nepřeje zveřejnit své celé jméno, informovala, že sestry dostaly na listopad zálohu ve výši 200 hřiven (podle aktuálního kurzu přibližně 120 korun) a dosud neobdržely zpožděnou říjnovou výplatu. Průměrný plat zdravotních sester se na Ukrajině pohybuje ve výši 10 až 13 tisíc hřiven měsíčně (přibližně 6200 až 8000 korun). Alina sdílela svou frustraci z toho, že si sestry v její nemocnici často musí výplatu vybojovat – platby se zpožďovaly už během pandemie, kdy nemocnice ošetřovala mnoho covidových pacientů a lékaři dostávali nadstandardní odměny. Jak uvedla, po listopadovém protestu s kolegyněmi a kolegy dostali zaplaceno za srpen a září.
Ředitel nemocnice Mykola Stovban pro OpenDemocracy uvedl, že měsíční náklady na mzdy pro 236 zaměstnanců činí průměrně 3,6 milionu hřiven. Podle Stovbana nemocnice v období od srpna do listopadu dostala za služby pacientům pouze 60 až 70 procent této částky, což vedlo k deficitu. Během tohoto roku už bylo 36 zaměstnanců nemocnice propuštěno kvůli „optimalizaci“, při níž se kvůli tlaku na snížení rozpočtu redukuje personál. „Nemocnice aktuálně není naplněná, obsazeno bývá obvykle okolo 50 procent lůžek,“ oznámil Stovban v místním tisku. „Denně musíme ošetřit sto pacientů,“ popisuje podmínky toho, aby si nemocnice dostatečně vydělala.
Stovban dále vysvětluje, že nemocnice dostává zaplaceno prostřednictvím smluv s Ukrajinskou národní zdravotní službou (NSZU) a nyní čeká na zbývající platby za říjen a listopad. Doplnil, že tentýž problém s vyplácením mezd řeší i deset dalších specializovaných nemocnic. NSZU to nicméně popírá a v místních médiích prohlásila, že vůči ivano-frankivské nemocnici žádný dluh nemá. Podle NSZU má nemocnice smlouvy na sedm balíčků zdravotnických služeb. Dle Stovbana mezi nimi má být i balíček dodatečného financování ve výši pěti milionů hřiven určený na mzdy pro zaměstnance za čtyři měsíce.
Neproplacené mzdy představují na Ukrajině dlouhodobý problém. Za období od ledna do října 2022 dosáhla výše dlužných mezd podle Federace odborových svazů Ukrajiny miliardy hřiven, z čehož bylo nakonec 402,8 milionu hřiven se zpožděním vyplaceno. Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví informovalo OpenDemocracy, že nadále neuchovává záznamy o nevyplacených mzdách nebo o počtu nemocnic, u nichž hrozilo ukončení provozu, protože tyto funkce v rámci zdravotnické reformy delegovalo na samosprávy. „Za finanční situaci a vyplácení mezd zdravotnickému personálu nese odpovědnost vedení nemocnice,“ prohlásilo ministerstvo.
Nemocnice v ohrožení
Problémy, s nimiž se ivano-frankivská nemocnice potýká, jsou pro nedávno provedenou reformu ukrajinského vnitřního trhu typické. V první fázi ukrajinské zdravotnické reformy v roce 2018 bylo vlastnictví zdravotnických zařízení primární péče převedeno z centrálních státních institucí na místní samosprávy. To mělo samosprávám umožnit podepsání dohod s nově ustavenými zdravotnickými službami a čerpání přímého financování za služby pacientům ze státního rozpočtu. Druhá fáze reformy odstartovala v dubnu 2020, v době, kdy zemi zasáhl covid. Specializované nemocnice tehdy začaly fungovat na základě smluv s NSZU a od té doby jsou státem financovány podle služeb, které poskytnou pacientům.
Původním záměrem reformy, kterou zahájila bývalá ministryně zdravotnictví Uljana Suprun, bylo přejít od financování nemocnic k financování potřeb pacientů. Současně reforma usilovala o snížení státních výdajů a korupce a také o umožnění lepšího přístupu ke zdravotnictví. Před reformou bylo sice zdravotnictví na Ukrajině bezplatné, avšak pacienti byli nuceni si kvůli neadekvátnímu financování kupovat léky a neformálně za péči platit.
Nový systém ale vede k tomu, že specializovaným nemocnicím nebo nemocnicím v menších venkovských oblastech hrozí uzavření. Počet pacientů s vážným průběhem covidu poklesl a ve světle reformy jsou kliniky zaměřené na infekční nemoci jako ta v Ivano-Frankivsku vnímané jako málo potřebné.
Oksana Slobodiana, předsedkyně iniciativy pro pracující ve zdravotnictví Buď jako Nina se domnívá, že zavírání nemocnic je nevyhnutelným následkem reformy. „Tato reforma podle mého názoru stojí na komercionalizaci. Směřuje k tomu, že zdravotnictví bude zcela privatizované,“ uvedla Slobodiana pro OpenDemocracy. „Ukrajinské zdravotnictví vždy financoval stát. Za posledních třicet let bylo značně podfinancované a nedostatečně se rozvíjelo. Potom přijdou s reformou a řeknou: ‚Pardon, ale když je nemocnice neefektivní, tak nemá právo existovat.‘ Jenže kdo bude určovat, co je a co není efektivní?“ zamýšlí se Slobodiana.
Ačkoliv pandemie covidu a ruská invaze proces zavírání ukrajinských nemocnic na základě reformy dočasně pozastavily, Slobodiana se domnívá, že nyní k němu bude docházet častěji – navzdory tomu, že na ukrajinská města a infrastrukturu vytrvale cílí ruské letecké útoky. „Proč tam nezřídíme rehabilitační centra, domovy pro seniory nebo centra paliativní péče?“ ptá se Slobodiana. „Můžeme problémy řešit tak, že budeme myslet na to nejlepší pro Ukrajinu, nikoliv pro byznys.“
Životu nebezpečné důsledky
Zavírání nemocnic a poliklinik by mohlo na ukrajinské obyvatelstvo dopadnout velmi nepříznivě, zejména kvůli ruské invazi, která tamní zdravotnictví a státní finance nesmírně zatěžuje. Od února Světová zdravotnická organizace (WHO) evidovala už 703 ruských útoků na ukrajinská zdravotnická zařízení.
Během 22. a 23. listopadu ruské rakety poškodily porodnické oddělení nemocnice ve Vilňansku v záporožské oblasti na jihovýchodě země a polikliniku v Kupjansku. Následkem masivního ruského raketového útoku v tentýž den se nemocnice ve větších ukrajinských městech ocitly bez elektřiny.
„Pokračující útoky na zdravotnickou a energetickou infrastrukturu vedou k tomu, že stovky nemocnic a zdravotnických zařízení přestávají být plně funkční a nedostává se jim paliva, vody a elektřiny na zajišťování základního provozu,“ prohlásil Hans Kluge, regionální ředitel WHO během tiskové konference v Kyjevě na konci listopadu. „Ničivá energetická krize, čím dál naléhavější nedostatek péče o psychické zdraví, omezený přístup humanitární pomoci a riziko virových infekcí budou pro ukrajinské zdravotnictví tuto zimu znamenat hrozivou zatěžkávací zkoušku,“ doplnil Kluge. „Během letošní zimy se mohou ocitnout miliony ukrajinských obyvatel v ohrožení života.“
Ministerstvo zdravotnictví ovšem uvádí, že nemá kompetenci schvalovat reorganizace nebo zavírání nemocnic ani nemá k dispozici informace, kterým zařízením hrozí ukončení provozu.
Autorka je ukrajinská zpravodajka OpenDemocracy a redaktorka webu Krytyka Polityczna.
Z anglického originálu Ukraine’s nurses face brutal winter as health austerity collides with war, publikovaného na webu opendemocracy.net, přeložila Petra Jelínková.