Albín Sybera
Česká krajní pravice protestuje proti vojenské pomoci Ukrajině a "příliš štědré" podpoře válečných uprchlíků, píše Albín Sybera na Intellinews.
Češi otevřeli náruč, aby přivítali vlnu ukrajinských uprchlíků, kteří od února 2022 prchají před násilím rozpoutaným ruskou armádou.
V přepočtu na obyvatele je ČR na prvním místě v přijímání Ukrajinců v EU s 32,2 uprchlíky na tisíc obyvatel, následuje Polsko (26,6) a Estonsko (25,8), zatímco průměr EU je 9,1.
Osud civilistů ze země, jejíž nejzápadnější část byla kdysi součástí meziválečného Československa, vzbudil vůči Ukrajině skutečné sympatie. Češi v rámci mimořádného vzestupu občanské aktivity přijímali uprchlíky ve svých domovech a zahájili četné charitativní sbírky, včetně sbírek na těžko dostupné nemocniční vybavení a také na zbraně pro ukrajinské ozbrojené síly.
V říjnu loňského roku se v rámci kampaně "Dárek pro Putina" podařilo vybrat téměř 30 milionů korun (1,24 milionu eur) na dodávku modernizovaného tanku T-72 Avenger ukrajinské armádě, přičemž do kampaně se zapojilo 11 288 lidí.
Přestože se od té doby asi třetina z celkového počtu 555 639 žadatelů o azyl vrátila zpět na Ukrajinu, dalších 364 319 jich zůstává v Česku a podle odhadů ministerstva vnitra asi desetina z nich nyní plánuje zůstat natrvalo.
Necelý rok a půl po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu je však mnoho uprchlíků stále uvězněno v zoufalých podmínkách. Podle studie výzkumné platformy pro sociální politiku PAQ Research a Sociologického ústavu Akademie věd ČR z 11. srpna žijí dvě třetiny převážně žen, dětí a seniorů, kteří uprchli do Česka, pod hranicí příjmové chudoby.
Vládní štědrost vůči uprchlíkům byla navíc nyní výrazně omezena, protože vládnoucí česká středopravá koalice se snaží snížit rozpočtový deficit. Nová pravidla pro poskytování přístřeší, známá jako Lex Ukrajina V, výrazně omezují solidární platby ve výši 3 000-15 000 Kč (127-633 €, v závislosti na počtu chráněných osob) měsíčně těm, kteří poskytují Ukrajincům bydlení. Od 1. července si Ukrajinci musí bydlení hradit sami nebo z dávek humanitární pomoci, které se určují podle příjmů a úspor žadatelů.
Přílivu uprchlíků navíc využívají k vyvolávání sociálního napětí a útokům na vládu populisté a ruské dezinformační weby, které dosahují určité přitažlivosti zejména mezi dalšími marginalizovanými skupinami, jako jsou Romové.
"Je to systémový problém, který nás dožene," řekla Magda Faltová, vedoucí nevládní organizace Sdružení pro integraci a migraci, v rozhovoru pro bne Intellinews.
Levná pracovní síla
Ukrajinci jsou v Česku dlouhodobě jednou z největších skupin přistěhovalců, muži pracují obvykle na stavbách a ženy jako uklízečky, obojí často na černo.
Ukrajinští uprchlíci byli často mnohem kvalifikovanější, ale měli problém najít práci odpovídající jejich kvalifikaci. Přestože 67 % ekonomicky aktivních ukrajinských uprchlíků získalo práci a tento podíl neustále roste, více než polovina z nich pracuje na méně kvalifikovaných místech než na Ukrajině a 41 % pracuje výrazně pod svou kvalifikací. Pouze 9 % Ukrajinců mělo na Ukrajině manuální práci, ale v Česku jich manuálně pracuje 45 %.
"Tito lidé pracují, ale musíme se podívat, na jakých pozicích," říká Faltová a dodává, že průzkum PAQ sbíral data v červnu předtím, než 1. července začal platit nový přísnější režim vládní pomoci, takže čísla o chudobě se pravděpodobně jen zhorší.
Novinářka Saša Uhlová, která si svou prací o menšinách v Česku vysloužila mezinárodní uznání, se připojila k varování Faltové a uvedla, že situace s uprchlíky může sociální problém ukrajinských dělníků ještě znásobit.
Pro bne Intellinews vykreslila dlouhodobou realitu Ukrajinců v Česku v neradostných barvách: "Ukrajinci slouží jako levná pracovní síla pro český průmysl, pro který je levná pracovní síla nezbytná".
Mnoho Ukrajinců je uvězněno v málo placených zaměstnáních na černém trhu, protože systém státních peněžních plateb je nastaven tak, že je motivuje k tomu, aby své příjmy před úřady skrývali.
"Pro výpočet humanitární pomoci se bere v úvahu 100 % příjmu [dané] domácnosti. Pokud se legální příjem zvýší o 1 Kč, pak se pomoc sníží o 1 Kč - celkový příjem se nezvyšuje," uvedl zakladatel a generální ředitel společnosti PAQ Research Daniel Prokop. "Tato [situace] je demotivuje od zvyšování legálního příjmu a stát je z menšího výběru daní ve ztrátě," vysvětlil Prokop.
Napětí s českými Romy
I když je skutečnost velmi odlišná, údajná štědrost vládní pomoci ukrajinským uprchlíkům vyvolala napětí s další marginalizovanou skupinou v zemi, českými Romy, kteří se v poslední době dostali do ještě zranitelnější situace kvůli prudkému růstu cen energií a inflace.
"Čeští Romové představují menšinu, která je dlouhodobě obětí strukturálního rasismu [v zemi]," včetně "segregace ve vzdělávání, bydlení nebo zaměstnání. Stát nedokázal v uplynulých 30 letech zajistit větší integraci," říká Uhlová.
Čeští Romové jsou obzvláště citliví na rozsáhlou medializaci pomoci Ukrajincům. Faltová poukazuje na to, že mnoho zranitelných českých Romů se cítilo opuštěno, když se úřadům podařilo ubytovat příchozí Ukrajince, zatímco romské rodiny v nouzi nadále hledají odpovídající bydlení.
Zároveň Romové upozornili na diskriminaci ukrajinských Romů, z nichž mnozí nedostali žádnou pomoc a byli nuceni po útěku z válkou postižených domovů přespávat s dětmi na nádražích.
V důsledku toho je "nevraživost vůči vládě a Ukrajincům, zejména mezi chudšími českými Romy, velmi silná," říká Uhlová. Podle jejího názoru to pramení z "pocitu, že oni [Romové] tu nejsou doma" a "teď přišel někdo cizí a byla mu nabídnuta pomoc, zatímco jim ne".
Napětí vyvrcholilo v červnu, kdy jeden romský mladík zemřel na následky bodných zranění utrpěných při rvačce s cizincem, kterého média označila za ukrajinského státního příslušníka. Tento příběh byl umocněn internetovými fantaziemi o "automobilech, které údajně řídí Ukrajinci a unášejí romské děti", poznamenala Uhlová.
Od té doby se v romských ghettech konalo několik shromáždění, na nichž představitelé komunity požadovali zásah policie.
Nevládní organizace Čeští elfové která monitoruje Kremlem podporovanou propagandu v českém informačním prostoru, ve své poslední měsíční zprávě poznamenala, že po červnovém incidentu existuje "snaha o radikalizaci a mobilizaci [romské] menšiny" na sociálních sítích.
Napětí mezi ukrajinskými uprchlíky a Romy rychle využili i radikální pravicoví populisté, kteří se rovněž staví proti vojenské pomoci Ukrajině a "příliš velkorysé" podpoře válečných uprchlíků, i když jsou spíše zvyklí útočit na Romy, že se bojí práce nebo že jsou zloději, aby získali podporu chudších "bílých" voličů.
Opoziční lídr a populistický miliardář Andrej Babiš apeloval na české Romy a během své nedávné prezidentské kampaně navštívil některé z ghett. Předseda krajní pravice a lídr strany požadující odchod ČR z EU Tomio Okamura (SPD) otevřeně obviňuje Ukrajince v Česku a uplatňuje na ně kolektivní vinu, když se v médiích objeví zprávy o násilných incidentech.
"Bezpečnostní situace kolem Ukrajinců se vládě vymyká z rukou," prohlásil Okamura v diskusi s ministrem vnitra Vítem Rakušanem v televizi CNN Prima.
Podle Faltové nyní Romové i Ukrajinci "cítí napětí" a "to se bude zvyšovat, pokud se problémy romské komunity nebudou řešit".